Vojenský výcvikový tábor

Vojenský výcvikový tábor UBU

16.04.2010 09:42

 Francie 1789

5. květen – Francouzský král Ludvík XVI. svolal na tento den (po 175 letech) generální stavy (1. stav = šlechta, 2. stav = duchovenstvo, 3. stav = města), aby rozhodly o tom, jak zlepšit státní finance. Každý stav měl ve shromáždění jeden hlas. Hlasy prvních dvou stavů (šlechty a duchovenstva) na tomto setkání zamítaly (při jednání trvajícím několik týdnů) každou reformu, kterou navrhovala města (třetí stav).

Po dlouhých dohadech se třetí stav rozhodl vytvořit 17. června Národní shromáždění. K tomu se připojila i část šlechty a kněží. Všichni zúčastnění přísahali, že se nerozejdou, dokud nebude vypracována ústava. Dne (9. července) se toto shromáždění prohlásilo Ústavodárným národním shromážděním. Ludvík sice ustoupil, ale poslal k Versailles, kde se sněm konal, vojsko. Na protest proti tomu Pařížané vtrhli do královské zbrojnice, zabavili na 32 tisíc pušek, ukořistili 50 tisíc pík, sestavili milice a časně ráno 14. července 1789 napadli vězení Bastillu, symbol královského útlaku. Po pěti hodinách bylo toto vězení dobyto.

Z vojenského hlediska mělo vítězství relativně malý význam (který spočíval v tom, že spolu s pevností se lid zmocnil i značných zásob munice, které v ní byly uloženy), ale pro psychiku lidí to mělo význam obrovský. „Půjde to!!!“ se stalo heslem dne. Vítězstvím pařížanů je datován počátek revoluce i jejího násilí. Mocenské orgány byly rozpouštěny a byly ustanovovány nové městské rady.

Revoluční činnost se rozšířila po celé zemi a i za jejími hranicemi, zejména v části Rakouska zvaném Morava. Revoluční myšlenka se na Moravě rychle rozšířila a byla nadějí, že parazitující církev a prostopášná šlechta ztratí svoji moc v zemi. Dále, že se tzv. České země včetně Moravy vymaní z nadvlády rakouských utlačovatelů. Rakousko vedlo proti Francii válku, a tak dobrovolník z Čech a Moravy bojující ve francouzské armádě tak bojoval proti Rakousku za svobodu vlasti. Vznikaly tajné spolky zvané “revoltíci“, kteří se staly hybnou silou pokrokově smýšlejících lidí. Tyto spolky tvořili řemeslníci, studenti, lidé vzdělaní i lidé zámožní. Jejich hlavní náplní bylo pomáhat bránit francouzskou revoluci a to vysláním vycvičených dobrovolníků do Francie. V Českých zemích bylo vyhlášeno několik sbírek na pomoc revoluci, část vybraných financí putovala přímo do Paříže a část byla využita na provoz výcvikových táborů pro dobrovolníky, kteří po absolvování výcviku odjížděli do Paříže.

Jeden výcvikový tábor byl také vybudován na Vysočině v malebné obci Ubušín.